Podzim - barevné spektrum

Dnes byl krásný podzimní den. Vydali jsme se do parku na výzkum forem a barev listů. 

 

 

Byli jsme překvapeni, kolik různých barev jsme našli. Zde barevné spektrum v kruhu:

 

 

Sasanka ovšem preferuje řadu:-)

 

Písmenka Z, Ž

 

K písmenku Z má Sasanka zvláštní vztah a jeho psaní má natrénované, v rámci naší výuky jsme se tedy zaměřily spíše na různé aktivity k vyvození Z ze slov a také jsme využily příležitosti naučit se a procvičit si písmenko Ž.

 

Sasanka předvádí Z.

 

Vybarvování políček zelenou a zlatou barvou.

 

Píšenka mezitím dostala za úkol postavit ZOO.

 

Holky pak společně z naší velké sbírky plastových zvířátek třídily ta, která patří do ZOO, ostatní Píšenka zavírala do ohrady a na farmu

 

Hledáme Z a Ž v textu (zde: Písmenkové pohádky od I. Bešťákové). V knížce K. Závadové Pohádky o písmenkách jsme našly veselou pohádku, kterak Ž vystrnadilo T na vývěsním štítu prodejny TABÁK a zákazníci byli pak zmatení a nevěděli, co se vlastně v obchodě prodává. Slovních hříček bychom v budoucnu měly využívat víc, holkám se pohádka moc líbila.

 

Překrásná Šmalcova abeceda - Sasanka na obrázku určovala slova od Z, Píšenka je následně vyhledávala v obrázku.

 

Tady se věnujeme značkám.

 

Uspořádaly jsme soutěž o nejlepší závin.

 

Podlézáme proklatě nízko visící zvonek.

 

Trénujeme zametání.

 

Převleky od Z: zajatec (druhým převlekem měla být Píšenčina Zlatovláska, ale Píšenka si to nakonec rozmyslela a převlékla se za zlobivé dítě, což jsem raději nefotila:-))

 

Hrajeme na zloděje. Nejdříve jsme shromáždily co nejvíce věcí od z a ž (zátky, zámek, zvěrolékař, zmrzlina, židličky, žirafa, zeď, zelí, zoubková víla, zdravotnická brašna, zvěrolékařka Barbie, žába, zajíc, zub, žehlička, písmenko Z, zákusky, zástěrka, zebra, žínka, zvonek a Zahrada-DVD). Potom si dvě z nás šly lehnout - mezitím se zloduch zloděj zmocnil lupu - tří věcí. Po probuzení se hádalo, co ze skupiny věcí zmizelo.

 

Následovala pro Sasanku prozatím velmi náročná aktivita - přiřazování slov k písmenku Z nebo Ž.

 

Potraviny začínající na Z nebo Ž jsme hledaly i v místní samoobsluze. Na obrázku Píšenka vytahuje z regálu "žus" ;-)))

 

Dívaly jsme se na klasickou pohádku Zlatovláska, Sasanka pak filmovou zlatovlasou pannu ztvárnila takto:

 

Malujeme zmizíkem do inkoustu slova od Z - zub, zástěrka, zákaz, žužu, žvýkačka, zátka, želva, žralok, žába, zahrada, zábradlí.

 

Záložka pro říďu.

 

Malování zátkou - zátku jsme předem očadili nad svíčkou (zajímavá aktivita, až na ten smrad spáleného korku, tedy:-))

 

Tematickému okruhu "Zeď" bude věnován samostatný příspěvek.

Jak se dělá čokoláda

Kdo by nemiloval čokoládu! Už delší dobu zvědavě nakukujeme za výlohu malé výrobny čokolády v naší čtvrti a když jsme jednoho dne zjistili, že se tu dá organizovat narozeninový program s ukázkou výroby čokolády, bylo jasné, že Sasanka pozve své kamarády na dodatečnou oslavu svých šestých narozenin sem!

 

V malé výrobně byly čtyři míchací stroje - na bílou, mléčnou a hořkou čokoládu a na "praliné", což je čokoládová směs s nugátem. Čokoláda se v nich míchala přibližně při 30 stupních.

 

Podél stěn stály vyrovnané do komínků formičky na pralinky, ale i na figurky k nejrůznějším příležitostem.

 

Dozvěděli jsme se něco o surovině, ze které se čokoláda dělá - kakaovém bobu. Překvapilo mne, že nevisí na větvi, ale vyrůstá přímo z kmene kakaovníku.

 

Takhle vypadá čerstvý kakaový bob zevnitř. Po odseknutí ze stromu se rozpůlí a nechá se několik dní na ostrém sluníčku. Bílá dužnina zfermentuje a zrnka se dají snadno vyjmout. Zrnka se pak balí do stokilových pytlů (větších než Sasanka) a dovážejí výrobcům čokolády. Ti nejprve zrnka praží a poté z nich vyrábí čokoládovou pastu, polotovar pro výrobu čokolády.

 

Takhle vypadaly formy na pralinky před sto lety. Vyráběly se z kovu a byly velmi robustní. Dnes dávají výrobci pralinek přednost lehkým plastovým formám.

 

Takhle se dělá malá čokoládová dýně: z mísícího stroje se do formičky naleje mléčná čokoláda, povrch se začistí stěrkou.

 

Počká se asi půl minuty, pak se formička překlopí na vibrující rošt upevněný na mísícím stroji (ve formičce tak zůstane jen tenká vrstvička čokolády) a následně se nechá zthuhnout v ledničce.

 

Po pár minutách v lednici se vnitřek figurky naplní - my jsme použili burisony a pralinkovou směs.

 

Tady už jsou formičky plné a děti ochutnávají, zda je "praliné" kvalitní:-)

 

Naplněná formička se dá opět zatuhnout do lednice. Poslední krok jsou "záda" formičky - postupuje se stejně jako poprvé. Z mísícího stroje se do formičky naleje čokoláda, zarovná stěrkou. Pak už jen naposledy nechat zatuhnout v lednici, vyklepnout z formičky a je hotovo!

 

Na závěr děti zdobily čokoládové placičky, které si mohly odnést domů.

 

Už vím, kým budu v příštím životě:-)

 

Karel IV.

Přikládám pár fotografií k projektu o Karlu IV., který nás moc bavil. Informace o Karlově životě  jsem čerpala z Toulek českou minulostí, z publikace Co v učebnicích dějepisu nebývá a z útlé knížečky Doba Karla IV. od nakladatelství Kartografia. Dětem se nejvíce líbila knížka Lucie Seifertové O králi Karlovi (zejména Píšenka v ní našla zalíbení, před spaním se dožadovala četby "o Kallovi") a obrazová publikace Praha Lucemburská.

 

Když jsem se dnes, s odstupem několika dní po ukončení projektu, holek na Karla zeptala, řekla mi o něm Sasanka tyto základní informace: jmenoval se Václav, ale říkal si Karel, byl to domškolák,mluvil francouzsky a německy, měl francouzskou královnu,  bál se tmy, postavil most z vajíček, nechal si udělat korunu, měl syna Václava a manželku lamželezo.

 

Nejdříve jsme si povídaly o pohnutém Karlově dětství bez maminky a také o tom, jak ho jeho vlastní tatínek zavřel na dva měsíce do sklepení na hradě Loket, kde byl Karel skoro v úplné tmě (proto se pak po zbytek života bál tmy). Abychom si Karlův pobyt ve sklepení uměly představit, vydaly jsme se vyzbrojeny odvahou a baterkami do našeho sklepa. Holkám do smíchu moc nebylo a s Karlem by určitě neměnily.

 

Potom jsme se věnovaly veselejším stránkám Karlova života - třeba jeho zálibě v převlecích.

 

Píšenka si také vyzkoušela převlek poutníka.

 

Sasanku zase zaujaly Karlovy ženské převleky -

 

 zde Karel - babka. 

 

Sasanka miluje poklady, drahokamy, zlato, šperky a všeliká jiná cingrlata. Při loňské návštěvě Svatovítského pokladu na Pražském hradě proto studovala dlouhé minuty každý z vystavených exponátů. Vymámila pak na mně zakoupení nekřesťansky drahého přívěšku znázorňujícího Karlovu Svatováclavskou korunu; tento přívěšek pečlivě střeží coby poklad z nejcennějších ve své pokladnici. Teď se nám koruna náramně hodila jako předloha k vytvoření Svatováclavské koruny z papíru.

 

Zde je Píšenka uprostřed procesu tvorby:

 

Takhle koruny vypadají:

Svatováclavská koruna váží 2,5 kg, zkoušely jsme tedy udržet na hlavě dvě a půl balení mouky (fotodokumentace chybí, fotograf byl příliš zaneprázdněn)

 

V knížce rLucemburská holky zaujalo netradiční zacházení s nepoctivými pekaři - za dob Karla IV. byli takoví obchodníci vysvléknuti donaha, nacpáni do proutěného koše a s velkou ostudou byli pak spouštěni do Vltavy, kde byli potupně mácháni.

 

Tady holky modelují šizené pečivo (na stole uprostřed sedí nepoctivý pekař).

 

Zde Sasanka barvitě popisuje, jaké má pečivo nedostatky:

 

Píšenka jako biřic svléká nepoctivého pekaře:

 

....a zde je, nahý, v koši potupně máčen ve Vltavě:

 

Potom jsme se zabývaly tím, co všechno Karel nechal vystavět a čím se zapsal do našich dějin. Osvědčilo se nám k tomu vtipné cca. 8 minutové vyprávění Hurvínka, které je k vyslechnutí na Youtube, odkaz je zde.

 

Sasanka potom doplňovala do sloupečků, co Karel postavil a co pravděpodobně nikoli.

 

Další aktivitou bylo vážení Václava IV.- zejména Sasanku zaujala informace, že Karel IV. nechal svého zbožňovaného syna po narození zvážit a poté za něj obětoval do Cách zásilku zlata a pokladů o stejné hmotnosti.

 

Tady královští rodiče váží Václava (vlevo za královským párem jsou připraveny královské poklady)

 

Karel vybírá vzácné poklady ze své pokladnice:

 

Tady je královský poklad připraven k obětování.

 

Nakonec si holky zahrály na Karlovu poslední manželku Alžbětu neboli Elišku Pomořanskou  zvanou "Lamželezo". V roli Elišky se pokoušely lámat svazek špaget - nebylo to tak jednoduché, jak si původně myslely!

 

Lamželezo Píšenka po výkonu:-)